Salsa salsa!!!

No a ještě v rychlosti nahodím fotky salsy, díky které jsme tyhle všechny mazly a kočenky potkali. No, teď jsem si všimla, že jsem nezmenšila žádné salsové fotky, tak snad příště...

Naše rozlučka/Nossa Despedida

Nechtěla bych působit nějak nekriticky, ale myslím si, že naše rozlučka byla objektivně nejlepší. Vděčíme za to ovšem brazilské hudbě, kterou mi nahrála Lucia, animátorskému duu Diana-Leo, kteří nás učili brazilské tance a Marcovi a salse.

Na našem večírku se do půlnoci jedlo a od půlnoci do tří hodin do rána tančilo. Poslední hodinu už jsem jen tak polehávali a ujížděli na focení sebe sama. Party ukončila serie karetních triků, které Igor bez vyžádání předvedl. Kdo zná velikost našeho bytu, nebude věřit, že se tam vešlo tolik lidí a ž se tam odehrávalo tolik prostorových aktivit. Snad jen ty karetní triky, ty by nám mohli věřit všichni.

Despedida de Felipe e Junia

Jako jeden z prvních odjížděl Brazilec Felipe se svou přítelkyní Juniou. Jeli cestovat po Evropě a proto se snimi, stejně jako s většinou našich braziclkých přátel v Brazílii mineme. No, nic není dokonalé. Co ale dokonalé je, je prostor, ve kterém Felipe bydlel. Do té doby, než jsme poznali jejich dům a zahradu, tak jsme si mysleli, že nad náš výhled není, ale obrovská zahrada v historickém cetru Porta s palmou a výhledem na katedrálu a řadu dalších kostelů, nás přesvědčil, že má náš byteček konkurenci. Třešničkou na dortu byla zrekonstruovaná budova z 18.století, která stála uprostřed zahrady.

Fotky nepotřebují komentář, ale neodpustím si poznámku k italsko-španělskému páru, který se vždy a všude věnoval výhradně sobě. Ti dva byli absolutně pohlcení sami sebou. Od podzimu má prý fungovat linka Brno-Barcelona, tak se asi sjedem podívat, jak jim to klape.

Rozlučky/Despedidas

Rozlučové party - asi měsíční maraton citového rozkládání, který každého připravil úsměvy, chuť k jídlu, spánek a v poslední fázi i o fyzickou přítomnost kamarádů. Navenek bylo ale všechno ohromně veselé, protože si všichni snažili užívat poslení okamžiky v neopakovatelném složení.

Nejbrutálnější byla despedida Marie, protože to byla skutečně poslední party, na které jsme se všichni potkali, takže jsme se na závěr všichni objímali a líbali a loučili a všem nám bylo mizerně. Dva dny potom jsme odjeli z Porta.

Pizza italiana

Tradici mezinárodních večeří vyprovokoval náš italský učitel salsy Marco, který nás neustále zval na Tiramisu, těstoviny a pizzu. Byl ale zároveň dost přísný na ty, kteří mu pozvání neoplatili, takže nakonec většina cizinců pod jeho nátlakem připravila nějaké to typické jídlo - i díky němu jsme ochutnali španělskou paellu, brazilské brigadeiros, vynikající francouzské brambory se sýrem roblochon, několik druhů těstovin a polévek, slané i sladké crepes a v neposlední řadě Joaův nepoživatelný zmrzlinový dort s obřími kusy čokolády a sušenek.

Jantar checo

Multikulturalita prochází v neposlední řadě žaludkem. My jsme žaludky našich přátel prohnali kuřecím vývarem s nudlemi a jahodovými knedlíky. Mělo to dost úspěch, protože to bylo absolutně neznámé a móóóc dobré.

Ovocné knedlíky jsme nikdy nedělali a docela nás stresovalo, že máme najednou vařit asi pro dvacet lidí. Naštěstí byla zrovna na návštavě rodina, která přiložila ruku k dílu a ač ani oni neměli s vařením tohoto jídla žádné zkušenosti, tak se ten strach z neúspěchu rozložil na víc lidí a nakonec bylo vše perfektní.

Festa Juniana (CZ/PT)

Zacatkem cervna poradala asociace brazilskych studentu (BRASUP) festu, jejiz soucasti bylo i predstaveni vsech aktivit, ktere se pod jeji zastitou konaly - tedy i nase salsa. V te dobe byla v Portu cela ma rodina, tak jsem se jim chteli predvest. Rodice odesli asi deset minut pred zacatkem nasi exhibice, protoze videli na "programu", ze nase vystoupeni je uvedene na predposlednim miste. Bohuzel se s touto obavou nesverili a my jim tudiz nemohli vysvetlit, ze v teto casti sveta neexistuji slova jako "program", "casovy poradek", "plan" a podobne veci, souvisejici s radem a organizaci. Kazdpodane na rodice byla festa hlucna jeste pred tim, nez zacala hrat hudba, tak bylo dobre, ze sli domu. Krome salsy na vecirku zaznela taky batucada, coz je takove dost hlasite bubenicke vystoupeni navozujici extaticke nadseni- je to super akorat to dost nici nase vlastni usni bubinky (akusticka poznamka od Igora). Pak byla soutez v brazilskem tanci forro a pak vystoupila nejhorsi kapela na svete, ktera party tak nejak prirozene ukoncila prekvapive uz pred pulnoci. Ten den jsem dostala chut prestehovat se do Brazilie

Festa Juniana organizada pela Assosiacao dos Estudantes Brasileiros (BRASUP) teve lugar na cantina da antiga reitoria da UP. A festa foi muito fixe (legal) e nos, do clube de salseros, apresentamos a famosa roda cubana que aprendemos em Portugal gracas a um italiano. Os brasileiros dancaram forro, os checos preferiram beber cerveja.

Brnenska zastavka

Tak jsme zpet v Brne. Je tu horko a neni tu plaz a more. Taky tu chybi spousta dalsich veci a lidi, ale na druhou stranu je tu spousta lidi a veci, ktere chybi tam, takze ono to nakonec nejak pujde. Poslednich par tydnu bylo tak intenzivnich, ze na prubeznou udrzbu blogu nezbyl cas, tak se na to vrhneme zpetne a to nejspis v portugalskem zneni s titulky. Koukám, že zapomínám používat diakritiku...